Závody nedělají čísla, ale lidé

posted in: Blog | 0

Nejdelší, s nejvyšším převýšením, nejtěžší. Takovými a dalšími přívlastky začínajícími předponou nej- se snaží pořadatelské týmy propagovat závody v domnění, že právě ona „nej“ budou tím, co zaručí atraktivitu jejich závodu. Samotné parametry, jako je délka závodu nebo nastoupené metry, jsou však jen pouhými čísly, která sama o sobě nemohou zajímavost závodu zaručit.

Závodů, jako bylo MČR v Plzni, je v českém kalendáři pomálu

Snaha udělat závod zajímavý díky jeho náročnosti může být kontraproduktivní. Nejdůležitějším prvkem závodu jsou vždy závodníci. Ne nastoupené metry, ale závodníci, jsou tím, co největší měrou ovlivní to, jaký závod bude. Oni dokáží udělat z na první pohled jednoduchého náročný závod, při kterém každý pojede naplno, a který bude diváky bavit. Náročná trať naopak může způsobit to, že se závodníci budou šetřit na závěr závodu a v jeho průběhu nebude na co koukat. Bez aktivních závodníků bude i závod vedoucí po zajímavé trase nudnou záležitostí.

Stále si myslím, že závody by se měly dělat pro lidi, a nikoliv jen proto, aby se mohlo odškrtnout, že se něco jelo. Kromě cyklistických výkonů a vítězství se bude vždy dlouho vzpomínat na to, jak dobře byl závod zvládnut z pořadatelského hlediska. Závodníci si budou většinou pamatovat, po jak kvalitních silnicích byl závod veden, jestli byly zatáčky vymetené nebo jestli v nich zůstal po zimě nepořádek či jak byla trať značena. Není dobré, pokud člověk při rozjíždění neví, jestli má zabočit nebo jet rovně. Vedoucí týmů si budou pamatovat, jestli pořadatelé zajistili pro týmy dostatek místa pro parkování a týmové stany nebo jak daleko od startu byla kancelář závodu.

V České republice tomu tak příliš není, ale nedílnou součástí závodu jsou i diváci. Atraktivní závody lákají diváky a závody obsypané diváky jsou atraktivní i pro závodníky. Aby se diváci na závody přišli podívat, musí mít závod tradici nebo dobrou propagaci. Téměř žádný z tradičních závodů u nás se dneška nedožil, zbývá tedy propagace závodu, která je však stále pro většinu českých pořadatelů neznámým pojmem. Pokud se už diváci na závod přijdou podívat, bude je zajímat, kolik toho ze závodu uvidí, jak snadno či těžko se dostanou na atraktivní místa na trati, případně jaký je pro ně připraven doprovodný program. Jen pokud je bude závod bavit, je šance, že se přijdou podívat i na další ročník, případně přivedou i své přátele.

Pořádání závodů je náročnou disciplínou, která vyžaduje spoustu úsilí ze strany pořadatelů, cyklistické federace i místních samospráv. I tak si ale pořád myslím, že je i v Česku možné pořádat kvalitní závody. Bez kvalitních závodů se česká cyklistika jen stěží vyrovná (nebo aspoň přiblíží) svým západním konkurentům. I když je řada pořadatelů stále přesvědčena o opaku, kvalita závodu se neodvíjí od jeho náročnosti. A ani náročnost závodu nemusí nutně korelovat s počtem nastoupaných metrů. Závody nedělají čísla, ale lidé.