Fenomén F

posted in: Blog | 0

Chris Froome poprvé v kariéře ovládl Giro a stal je členem elitního klubu jezdců, kteří ve své kariéře dokázali alespoň jednou vyhrát každý z trojice závodů Grand Tour. Navíc je teprve třetím mužem, který ovládl tři po sobě jdoucí závody velké trojky, byť to nebylo v jedné sezóně.

Dlouho to však nevypadalo, že by to měl být Froome, kdo si z Itálie odveze trofej pro vítěze. Téměř po celé tři týdny se mu nedařilo tak, jak by si přál. Postupně nabíral ztrátu a před velkým finále závodu s ním už nikdo příliš nepočítal. Vývoj závodu na svou stranu zvrátil až v předposlední horské etapě, do které nastupoval jako až čtvrtý muž průběžného pořadí s více než tříminutovou ztrátou. Svou konkurenci překvapil perfektně načasovaným nástupem už 80 kilometrů před cílovou páskou. Spektakulární sólo ho vyneslo do čela průběžného pořadí, nejbližší soupeři dojeli do cíle až daleko za ním. Podobné heroické výkony v souboji o celkové vítězství jsou něčím, na co v dnešní watty svázané profesionální cyklistice už nejsme zvyklí. Jak ukázal Froome, někdy se vyplatí vsadit všechno na jednu kartu. Kdyby čekal na poslední kopec, nikdy by svou ztrátu nestáhl.

Vítezstvím na Giru Brit ukázal, že není jen jedním z nejlepších cyklistů své generace, ale i celé cyklistické historie. Dlouho tomu přitom nic nenasvědčovalo. Během začátků stáje Sky stál dlouho ve stínu svého tehdy slavnějšího parťáka Bradleyho Wigginse. Poprvé na sebe více upozornil druhým místem na Vueltě v roce 2011 a zejména pak o rok později na Tour, kde jako Wigginsův superdomestik demonstroval svou sílu v kopcích.

V roce 2013 jel už Tour sám na sebe a povedlo se mu ji ovládnout. I přes vítězství musel čelit výtkám, že vítězí jen díky týmové podpoře a silné časovce. Že je jezdcem, kterého musíte dovézt na čele balíku před poslední kopec, a teprve poté je schopný ukázat svou sílu. Na kole vypadal neobratně, v balíku často působil jako slon v porcelánu.

Kritikům nahrál na smeč o rok později, kdy po sérii pádů opouštěl Tour jako zlomený muž a uvolnil NIballimu cestu k jeho životnímu triumfu. Na další Tour se vrátil jiný Chris Froome. Sebejistý a se skvělou poziční jízdou. Tuto Tour ovládl, stejně tak i zatím všechny další ročníky.

Kdo aspoň trochu sleduje Froomeovu kariéru, byl svědkem metamorfózy kdysi nepříliš obratného jezdce v komplexního etapového závodníka, který se nebojí útočit do kopce, na rovině, na větru, ba dokonce i ve sjezdu, což je něco, co by u něj před lety bylo považováno za zázrak. Froome za svou kariéru nezajel dobře snad jediný jednorázový závod. Není to ale jedno, když je již řadu let nejlepším etapovým jezdcem světa?

Froome označil letošní Giro jako největší bitvu ve svém životě. Ještě větší bitva ho ale čeká, i když se nebude odehrávat v sedle bicyklu. Stále nebyl vyřešen jeho problém s vyšší koncentrací léku na astma v jeho krvi během loňské Vuelty, kterou také vyhrál. I kdyby se mu nepodařilo se obhájit a o některé triumfy přišel, nikdo mu nevezme to, co předvedl na silnici. Ať tato kauza dopadne jakkoli, Froome potvrzuje, že žádná jiná cyklistická disciplína nedokáže psát takové příběhy, jako právě silnice.