BLOG: Alberto.

posted in: Blog | 0

Letošní Vuelta byla bezesporu výjimečná. Na startu se sešla výborná konkurence a opět se potvrdilo, že španělský třítýdenní závod, co se atraktivity týče, není o nic chudší než jeho italský a francouzský sourozenec.

Co si z letošní Vuelty budeme pamatovat? Určitě to bude vítězství Chrise Frooma, kterému se jako prvnímu muži od roku 1978 podařilo ovládnout dvojboj Tour-Vuelta. To jen potvrzuje, že patří mezi nejlepší etapové jezdce cyklistické historie.

No a pak je to velké loučení Alberta Contadora, španělského cyklisty, který se na domácím závodě rozhodl završit svou obdivuhodnou kariéru. Loučení je to více než úspěšné, v celkovém pořadí mu patří čtvrté místo, v dvacátém dějství se mu navíc podařilo po heroickém výkonu ovládnout etapu.

Světový peloton opouští v pouhých 34 letech. Ve věku, který rozhodně není pro cyklistu nikterak vysoký, ba naopak. Spousta jeho fanoušků by si přála, aby ještě minimálně rok pokračoval, ale on se rozhodl končit na vrcholu. Jako cyklista, se kterým se vždy musí počítat.

Cyklistiku jsem jako malý nebo docela malý kluk začal více sledovat přibližně v roce 2008. A Alberto je právě další z velkých jmen té doby, které opouští cyklistiku. Je to zvláštní, když nad tím tak přemýšlím. Tehdy vycházejí hvězda Andy Schleck ukončil kariéru už před několika lety a například takový Philippe Gilbert je o něco starší než Alberto, svých největších úspěchů dosáhl o něco později a zatím to nevypadá, že by plánoval svoji kariéru ukončit.

Alberto Contador je kontroverzním závodníkem. Část fanoušků ho miluje a druhá nenávidí. Musím se přiznat, že za celou tu dobu jsem si neujasnil, jestli mu mám fandit, anebo ne.

Vždy jsem však s chutí sledoval to, jak závodil. On totiž nebyl typem závodníka, který by čekal na to, jak se závod vyvine. On závody tvořil.

Na co si ve spojení s ním vzpomenu bez toho, aniž bych zabrousil na Wikipedii?

Především je to jeho styl jízdy ze sedla. Jeho tanec v pedálech je jedinečný a nenapodobitelný.

Do paměti se mi vryl jeho interní souboj nebo spíš válka s Lancem Armstrongem v týmu Astana, kterou spolu svedli na Tour 2009.

Samozřejmě nesmím zapomenout zmínit jeho clenterolovou dopingovou kauzu a zejména podivné okolnosti toho, jak se k případu postavila UCI. Zakázané látky se v jeho těle našlo naprosté minimum na hranici toho, co lze vůbec detekovat. S vysvětlením, že zakázaná látka se nacházela v kontaminovaném mase, na rozdíl od jiných neuspěl.

Suverénní vítězství na Giru 2011, o které zpětně přišel právě kvůli dvouletému trestu za údajný dopink, byť v té době byl pravděpodobně nejkontrolovanějším cyklistou na zeměkouli.

Také to, jakým způsobem dokázal během jedné etapy totálně zvrátit vývoj Vuelty v roce 2014 a dojet si tak pro celkové vítězství.

Našlo by se toho víc, například i spousta možná zbytečných pádů, které ho stály možná řadu další triumfů.

Dnešním dnem pomalu končí jedna velká éra světové cyklistiky. Silniční cyklistika je však natolik pestrý sport, že odchod jednoho šampiona nezmění nic na zajímavosti tohoto sportu. Každý závod nabízí spoustu nových příběhů a každý si najde ten svůj.